|
|
Kazuistika orto-protetické péče o pacienta s diagnózou Charcotova osteoartropatie.
Kavale, Žofie ; Neuwirthová, Svatava (vedoucí práce) ; Šolc, Zdeněk (oponent)
Název: Kazuistika orto-protetické péče o pacienta s diagnózou Charcotovy osteoartropatie Cíle: Prvním z cílů této bakalářské práce je shrnutí teoretických poznatků o problematice Diabetu a jeho bezprostředních rizicích pro pacienta a možnosti využití orto-protetických pomůcek. Druhým cílem práce je zpracování kazuistiky orto-protetické péče o pacienta s diagnózou Charcotovy osteoartropatie. Metody: Bakalářská práce má dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá problematikou Diabetu mellitu a amputací dolních končetin jakožto bezprostředního rizika tohoto onemocnění a prevence amputací. Praktická část sestává z kazuistiky ortoticko- protetické péče o pacienta s Charcotovou osteoartropatií, který zároveň trpí Diabetem 2. typu. Je zde popsána anamnéza, protetometrie při vstupním vyšetření, technologie výroby a zkouška chůze s ortézou při předávání pomůcky pacientovi. Výsledky: Kazuistika byla zpracována během šestitýdenní praxe v nestátním zdravotnickém zařízení Protetika s.r.o. Pacient byl v rámci terapie vybaven ortézou, která po seznámení s technikou chůze na ortéze napomohla ke zvýšení jeho mobility a tak i samostatnosti. Klíčová slova: Diabetes mellitus, Syndrom diabetické nohy, Charcotova osteoartropatie, ortéza, amputace, kazuistika
|
|
|
Povědomí ošetřujících lékařů o možnostech ortoticko - protetického řešení syndromu diabetické nohy
Potěšil, Jan ; Černý, Pavel (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Povědomí ošetřujících lékařů o možnostech ortoticko-protetického řešení syndromu diabetické nohy Cíle: Cílem práce bylo zjistit aktuální stav znalostí lékařů, jejich postoje a každodenní praxi týkající se ortoticko-protetického řešení syndromu diabetické nohy. Metody: Výzkum byl založen na studii typu KAP (knowledge, attitude and practice), jedná se o deskriptivní typ práce. Ke sběru dat bylo využito kvantitativní dotazníkové metody, přičemž bylo potřeba vytvořit vlastní dotazník dle WHO guidelines, který byl šířen elektronickou cestou a jeho respondenti byli anonymní. Šetření probíhalo v rozmezí dvou měsíců a zúčastnilo se ho 79 lékařů různých odborností, 11 z nich muselo být z výzkumu vyřazeno. Analýza dat probíhala v programu Microsoft Excel 365. Výsledky: Syndrom diabetické nohy je závažnou komplikací diabetu, který ohrožuje stále více lidí. Dle výsledků tohoto výzkumu jsou si toho lékaři vědomi, zároveň doceňují i důležitosti ortotiky-protetiky při jeho zvládání. Vnímají ovšem, že této terapie není dostatečně využíváno. Jejich znalosti jsou průměrné, což se týká především ortotiky. Rádi by se ovšem o dané problematice dozvěděli více. V praxi příliš často odlehčovací pomůcky nevyužívají, kdyžtak speciální typy obuvi. Na druhou stranu se snaží více spolupracovat s odbornými ambulancemi...
|
|
|
Problematika kritické končetinové ischemie a buněčné léčby u syndromu diabetické nohy, patogenetické aspekty Charcotovy osteopatie.
Němcová, Andrea ; Jirkovská, Alexandra (vedoucí práce) ; Polák, Jan (oponent) ; Prázný, Martin (oponent)
Syndrom diabetické nohy (SDN) je závažnou komplikací diabetu a spolu s kritickou končetinovou ischemií podstatně zhoršuje prognózu pacientů. Ischemická choroba dolních končetin u diabetiků má atypický klinický průběh, její diagnostika je obtížná a je jedním z hlavních faktorů zvyšujících morbiditu a mortalitu pacientů se SDN. Cílem dizertační práce zaměřené na diagnostiku a terapii SDN bylo nalézt vhodnou metodu k posouzení terapeutické vaskulogeneze při hodnocení efektu autologní buněčné terapie (ACT), posoudit možnosti časné diagnostiky Charcotovy osteoartropatie (CHOAP) a najít spojitosti mezi výskytem kardiovaskulárních onemocnění a SDN. Ve studiích zabývajících se terapeutickou vaskulogenezí patřil k nejzajímavějším výsledkům signifikantní vzestup antiangiogenního faktoru endostatinu po ACT na rozdíl od nezměněných hladin endostatinu po standardní perkutánní transluminální angioplastice; přechodný vzestup endostatinu se zdá být markerem terapeutické vaskulogeneze po ACT. Přínos perfuzní scintigrafie lýtkových svalů v hodnocení mikrocirkulace a efektu ACT nebyl jednoznačně prokázán. Naopak perspektivní metodou k posouzení mikrocirkulace a efektu revaskularizace po ACT byla MR spektroskopie lýtkových svalů. V další studii zabývající se CHOAP jsme prokázali přínos kvantitativní ultrasonometrie...
|
host ::
RSS.